Vzpomínky

  Každý máme v životě okamžiky na které nikdy nezapomene, ani i kdybychom chtěl. Nemusí to být vždy jen krásná vzpomínka. Vzpomínek je hodně, a je jen na každém z nás do které ze ,,škatulek“ je zařadíme. Někdy v danou chvíli je situace podle tvého pohledu správná a tak ji zařadíš mezi kladné vzpomínky. A když na ni zavzpomínáš po nějaké době, či má to co jsi udělal/a negativní dopad, je tu možnost že ji přeškatulkuješ třeba… do ,,chyb“. Ale i naopak. Co se ti zdálo jako ,,chyba“, uvědomíš si že to tak hrozné nebylo.
  Své činy a chyby tím však nevrátíš. To co si pokazil… se můžeš pokusit napravit. A co si vylepšil, rozvíjej dál. A tohle vlastně trochu naráží na to co bylo v minulém článku. Vzpomínky někdy taky mohou přejít v sen. Třeba si něco zopakovat a prožít znovu ale třeba jinak, s někým jiným a podobně. I já takových vzpomínek mám víc, co bych si přála prožít znovu.
 
Čím víc starší vzpomínka je, tím se vybavuje hůře, a stává se že si ji rádi přikrášlujeme. A ten komu ji třeba vyprávíme si ji může vyložit úplně jinak než to bylo. Přeci jen, přiznejme si, kdo to nedělá? Když jdeš na akci tak při vyprávění si k tomu většinou něco přidáme. Aby to znělo zajímavě, přilákalo ostatní či aby odradilo. Tady se vybízí další příklad. Utubering... YouTuberská akce. Většiny lidí kteří byly na prvním ročníku říkali jak strašné to bylo a udělali to ještě horší, a taková recenze odradila ostatní aby nešli na další ročníky. Já na tom prvním ročníku taky byla. Neříkám že to bylo búch ví jak dokonalé, ale ani tak strašné to nebylo. Když tam jdete jen za účelem sbírání podpisů a ne kvůli programu. Nedivte se že budete stát x hodin na GoGa a další. Ale... to jsem trošku odbočila od tématu.
(Fotky jsou už ale z druhého ročníku. :D Z prvního jsem je nemohla najít.)

Slpněný sen... vidět GoGa, i když jen na pódiu.

Skvělý koncert Slzy!

  Vzpomínky je jedna z mála věcí které vám nikdo nemůže vzít. Přeci jen, je to naše duševní vlastnictví, které je jen naše. Určitě máte krásnou vzpomínku na kterou nezapomenete. Ale jako vše má snad druhou stránku. Takže jak už jsem psala jsou vzpomínky na které nezapomeneme a také které bychom chtěli zapomenout. Na čas sice na ně třeba zapomeneme, ale pak přijde něco co ji vyvolá.
  Vzpomínky vyvolá různá vůně, obrázek (nebo fotka) může to být i písnička. Vše je s něčím většinou ,,svázané". Na ty ne moc příjemné vzpomínky bychom měli hledět kladně po určitém odstupu času. Sice ne u všeho to půjde ale můžeme si říct: ,,Mám to za sebou." ,,Snad už se to nestane." a poučit se.
  A dělejme vše pro to, abychom měli více vzpomínek kladných než záporných či jen nepříjemných. Plňme si cíle a přání ať máme na co vzpomínat! Dokud máte čas, neseďte jen doma a nečekejte až to přijde samo, nikdy nic nepřijde samo! Pro všechno musíme něco udělat. Maličkost nebo velký krok.

Děkuji za přečtení a snad brzy u dalšího článku. 

Writing Girl